Dnes jsem narazil na článek "Jen je nechte, ať si kradou" a rozodl jsem se svůj web vymanit z bludného kruhu autorského práva.

Ve dnešním světě je těžké něco vymyslet nového, originálního, oslňujícího. Když už to uděláte, je otázkou času než se to někdo dozví a vaši myšlenku dotáhne do dokonalosti nebo ji realizuje dřív než vy samotní čímž vás odstrčí na druhou (třetí nebo ještě vzdálenější) kolej. Vy pak koukáte jako "vydra" a začíná se hromadit vztek. V takovou chvíli se začneme dívat po licencích a prostředcích jak "zlodějům" zatopit.

Celý tento web je zdarma. To co na něm je složeno z toho co jsem napsal. To co jsem napsal je pak důsledkem toho co jsem nastudoval vyzkoušel. Důsledkem bylo nějaké řešení a to jsem "dal" na web. Nikde si nepíšu deníček kde bych měl něco jako "můj deníčku dneska jsem navštívil tyto linky... " abych pak mohl o půl roku později uvést seznam zdrojů.

Je otázkou jak se zachovat kdyby Pepa s Frantou z Horní Dolní se rozhodli že se stanou tvrdými Haxxory a "sjeli by pár webů" a založili si webovky a články vydávali za svoje. Ano jsou takoví lidé, ale co. Je to na netu je to všech, pokud jde informace dál zadarmo proč ne. Ježit bych se začal kdyby někdo mojí práci prodával aniž by k ní něco nepřidal nebo ji významě neupravil. Kdyby se to přesto stalo co dál ? zažalovat ? vyhrožovat ? blogískovat, diskutovat ? (nebo pro extrémisty založit anti-skupinu na facebooku ?). Ne prostě jedem dál. krásně je to vidět na odkazovaném článku, autor zde uvedl vtipnou licenci kterou nazval „Plaváčkovoa Volná Licence“ a v diskusi se hned oběvila (z recese) druhá "netmilkova". Přidávám tedy svoji licenci která zároveň pokrývá všechny články tohoto webu (zdrojové kódy mají licenci uvedenou zvlášť, není totiž nekdy možné ji měnit).

Licence

Obsah tohoto webu je tu pro vás proto vás prosím vemte si jej. Budu velmi rád pokud si na tento web či na jeho autory aspoň občas vzpomenete.